Z historie

Zlatá Olešnice se rozkládá na stranách podél potoka Zlatník. V potoce se kdysi dávno rýžovalo zlato, jeho břehy jsou lemovány olšemi a právě od toho je odvozen název obce. Horní část obce spadá do chráněné oblasti Jizerských hor, nejvyšší je zde kopec Javorník, dosahující nadmořské výšky 826 metrů. Rozloha katastru je 1595 ha.

První zmínky o obci jsou z r. 1033, kdy podle některých zpráv byl vybudován první křesťanský kostelík. Svědčí o tom zachovalý protokol, sepsaný při komisionelním šetření o jeho stavu, ze dne 13. IV. 1776. Domněnku potvrzuje však ještě jiný nález. Při bourání staré budovy se nalezl na levé straně malého oltáře mocný trám s vyrytým letopočtem římskými číslicemi MXXXIII. Historické záznamy o něm mluví v roce 1384.

Mlhavá pověst vypráví, že sv. Cyril a Metoděj, kráčejíce kdysi po stezce, která vedla od Semil přes Bozkov, Stanov, po levém břehu Zlatníka k Bílé skále, Buchštejnu a dále přes hranice, založili náš kostelík (starou stezku lze dosud podle zarůstajících úvozů sledovati.) Tato pověst je spíše ve spojitosti se jménem mnichů Cyriaků, kterým snad kdysi náleželo poříčí řeky Kamenice. Na dnešní "Michovce", správně Mnichovce, stával prý jejich klášter. Dnes na místě kostelíka stojí římskokatolický kostel sv. Martina, chráněná památka barokní architektury, která je dominantou obce. V roce 1775 byla blízko kostela vystavěna první škola.

Obec náležela k panství navarovskému a osudy vesničky v minulých dobách souvisí s dějinami hradu Navarov. Obživou obyvatel bylo dříve převážně zemědělství, teprve později s rozvojem průmyslu textilního a sklářského začali lidé docházet za prací do okolních obcí.

V současné době patří ke Zlaté Olešnici osada Stanový s rodným domem spisovatele Antala Staška, dále osada Lhotka a Navarov. V Navarově se nachází zřícenina hradu Navarov a zámeček .