Zřícenina hradu Návarov

Zřícenina hradu se nachází asi 7 km severovýchodně od Železného Brodu. Hrad býval středem rozsáhlého panství, které sahalo hluboko do nitra Jizerských hor. Přístup k němu byl možný jen z jižní strany. Hrad byl založen pravděpodobně ve 14. století a od roku 1380 patřil Jindřichu z Valdštejna. Vystřídal pak několik majitelů, až byl v roce 1627 podstoupen rodu Lamottů. Roku 1643 Navarov oblehli Švédové a zmocnili se jej. Teprve po několika měsících se podařilo císařskému vojsku hrad znovu obsadit. Aby se opět nestal opěrným bodem nepřátel, byl na rozkaz pražských místodržících roku 1644 pobořen. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky zdí a stopy po sklepeních.  více...

Rodný dům Antala Staška

 Rodný dům spisovatele Antala Staška se nachází v obci Stanový. V současné době je zde i místní knihovna. Antal Stašek (vlastním jménem Antonín Zeman) se narodil 22. července 1843 ve Stanovém v Podkrkonoší a pocházel ze starého selského rodu. Gymnasijní studia dokončil v Krakově, práva vystudoval v Praze, jako advokát působil potom na různých místech (v Kolíně, Praze, Roudnici). Dva roky žil v Rusku jako vychovatel a tuto zemi navštívil ještě dvakrát. Od konce sedmdesátých let do r. 1913 působil jako advokát v Semilech, přechodně byl také poslancem za staročeskou stranu, ale názorově měl nejblíže k tzv. realistům. R. 1913 se přestěhoval natrvalo do Prahy a společně se synem Ivanem Olbrachtem a spisovatelkou Helenou Malířovou obýval vilu v Krči. Zemřel 9. října 1931 v Praze. Více...

Rozhledna Štěpánka

Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor, její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Křkonošské silnice, jejímž nejvyšším patronem byl arcivévoda Stephan - Štěpán, který tehdy vystoupil na vrch Buchstein (dnes Hvězda).
Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce.
Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně.
Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena. Výhled z ní je opravdu krásný - kromě západních Krkonoš je odtud velice hezky vidět roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí, stejně jako i údolí Desné a Kamenice a další, podstatně vzdálenější krajina.
O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky - hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně zemřel do měsíce poté ...
Obliba rozhledny Štěpánka je po celou dobu její existence obrovská - s jejím obrázkem bylo vydáno rekordní množství pohlednic, její charakteristická siluleta byla prezentována jako Rigi Jizerských hor, až do Kořenova se odtud jezdívalo na saních i lyžích.
Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěnný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2.světové války.

Ozubnicová trať Tanvald - Harrachov

Jen málokterá železnice se může pyšnit tolika nej jako jizerskohorsko-krkonošská železniční trať Tanvald - Harrachov, kterou najdeme v jízdním řádu pod číslem 035. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy a v roce 1992 byl úsek Tanvald - Kořenov prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.  Více zde... 

Bozkovské dolomitové jeskyně

Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním svahu obce Bozkov v kopcovité podkrkonošské krajině. Vchoddo podzemí odkryli dělníci při těžbě dolomitu ve 40-tých letech minulého století, ale teprve v roce 1957 byl objeven podzemní systém puklinovitých chodeb, zčásti zatopených vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uložených nehluboko pod povrchem země. Jejich charakteristickou a ve zpřístupněných jeskyních ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle klasických útvarů i zajímavé excentrické krápníky. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní jezírka s průzračnou modrozelenou vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech. Na okolí jeskyní i podzemní prostory se vztahují ochranné podmínky podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Více...